Milí rodiče, prarodiče, přátelé školy a všichni příznivci našich školáčků,

srdečně vás zveme na tradiční vánoční besídku, kterou jsme pro vás s dětmi připravili.

Přijďte s námi prožít příjemný předvánoční podvečer plný vánočních písní, hudby, dětských vystoupení a sváteční atmosféry.

Kdy: 15. prosince 2026 v 17.00 hodin

Kde: tělocvična Základní školy Vidlatá Seč

Těšíme se na společné setkání a chvíle, které nám připomenou, že Vánoce jsou především časem radosti, blízkosti a společných zážitků.

Těšíme se na vás!

Kolektiv ZŠ Vidlatá Seč

Některé dárky mají mnohem větší hodnotu než ty, které se dají zabalit do krabičky. Od našich loňských páťáků jsme na rozloučenou dostali opravdu výjimečný dárek – vstupenky na muzikálové představení Krysař v pražském Divadle Kalich.

A nezůstalo jen u vstupenek! Celý výlet se podařilo zorganizovat až do posledního detailu, včetně dopravy hasičským vozem z Vidlaté Seče a ochotného řidiče. K našemu výletu se připojili také někteří rodiče a noví zaměstnanci školy, takže jsme do Prahy vyrazili jako pořádně velká parta.

Čekal nás den plný společných zážitků, kultury, povídání a dobré nálady. Představení Krysař nám nabídlo silný divadelní zážitek a společně strávený čas mimo školní lavice zase příležitost poznat se trochu jinak než při každodenní práci.

Celý den se nakonec stal krásným neformálním teambuildingem, který nás všechny spojil a připomněl nám, že škola není jen místem, kde se učíme, ale také společenstvím lidí, kteří spolu sdílejí zážitky a vzpomínky.

Ze srdce děkujeme našim loňským páťákům za nápad a krásný dárek, rodičům a všem, kteří se podíleli na organizaci, a samozřejmě také za zajištění hasičské dopravy. Moc si vážíme toho, že na nás naši bývalí žáci myslí i po odchodu ze školy. Taková pozornost nás opravdu potěšila!

Podzimní podvečer ve Vidlaté Seči opět patřil světýlkům, lampionům a společnému setkání. Tradiční lampionový průvod, pořádaný Obecním úřadem Vidlatá Seč, se i letos těšil hojné účasti a nechyběli na něm samozřejmě ani naši školáci.

Děti se postaraly o slavnostní zahájení. Připravily si pásmo básní a písní se zimní tematikou, které zazněly za hudebního doprovodu Evy Práškové na klávesy. V záři svíček, lampionů a také dýní, které si děti samy vydlabaly, se tak na chvíli zastavil běžný podzimní ruch. Po úvodním vystoupení a proslovu pana starosty Jaroslava Renzy se všichni vydali na společnou cestu.

Trasa vedla tradičně podél svíček a svítících strašidýlek k autobusové zastávce, na protější břeh a dál až k rybníku. Právě tam čekalo na účastníky závěrečné romantické překvapení – společné pouštění zapálené svíčky po vodní hladině.

Počasí nám letos přálo, večer byl příjemný a na setkání dorazilo opravdu mnoho malých i velkých účastníků. Děkujeme Obecnímu úřadu za organizaci a všem, kteří se podíleli na přípravě této krásné tradice.

Lampionový průvod je jedním z těch okamžiků, kdy se škola a obec potkávají mimo školní lavice. A právě taková společná setkání pomáhají vytvářet příběh místa, ve kterém žijeme.

Začátkem listopadu se žáci 4. a 5. ročníku vydali za poznáním do Prahy. Díky pomoci a podpoře rodičů jsme mohli vyrazit vlakem a čekal nás den plný historie, divadla, techniky i nových zkušeností.

Hned ráno nám přálo štěstí – vlak přijel včas, a tak jsme mohli využít volný čas k procházce probouzející se Prahou. Naše putování jsme zahájili u Jeruzalémské synagogy a pokračovali kolem pražských věží a historických zákoutí, přes pasáž České národní banky k Prašné bráně. Po ulici Na Příkopě jsme došli až na Jungmannovo náměstí a k Novoměstské radnici. Praha nám tak hned na začátku ukázala několik svých krásných tváří.

První velkou zastávkou bylo divadlo Minor a představení Demokracie. A rozhodně nešlo o obyčejné divadelní představení, při kterém děti jen sedí a poslouchají. Žáci se přímo zapojili do dění a na vlastní kůži si vyzkoušeli, jak funguje volební systém v České republice. Volili, sestavovali vládu, sledovali volební období politických stran a poznávali, jakou roli mohou sehrát líbivá hesla, plané sliby nebo snaha ovlivnit rozhodování voličů. Demokracie se tak před dětmi neobjevila jen jako pojem z učebnice, ale jako živý proces, jehož součástí se sami stali.

Po divadelním zážitku nás čekala další praktická lekce – pražské metro. Ukázali jsme si, jak se zachovat v situaci, kdy člověk nestihne vystoupit ve své stanici. Pod dohledem vyučujících si děti vyzkoušely, že není důvod k panice a že i ve velkém městě se dá podobná situace zvládnout s klidem a rozvahou.

Naším dalším cílem bylo Národní technické muzeum. Nejprve jsme si prohlédli hlavní sál s historickými dopravními prostředky a stroji a nakoukli také do fotografické expozice. Na delší zastavení už ale nebyl čas – čekal nás totiž průvodce a jedna z nejočekávanějších částí výletu: maketa rudného a uhelného dolu.

V podzemní expozici jsme strávili přibližně 45 minut. Děti procházely důlními štolami, poznávaly práci horníků a na vlastní kůži zažívaly podmínky, ve kterých se těžily nerostné suroviny. Zároveň se dozvěděly, jaký je rozdíl mezi těžbou uhlí a rud. Byla to pořádná výprava do hlubin země!

Z muzea jsme se vydali pěšky přes vyhlídku na Letné. Pohled na Prahu stověžatou a řeku Vltavu byl krásnou tečkou za naším putováním. Poté už následovala cesta na Vltavskou, metrem na hlavní nádraží a vlakem domů.

Z Prahy jsme si odvezli mnohem víc než jen vzpomínky na divadlo a muzeum. Vyzkoušeli jsme si demokratické rozhodování, orientaci ve velkoměstě, cestování veřejnou dopravou a nahlédli do světa techniky i hornického řemesla.

Děkujeme rodičům za pomoc s organizací a podporu, díky které jsme mohli tento společný den plný poznávání uskutečnit.

V pondělí večer jsme se znovu sešli ve škole, tentokrát vybaveni spacáky, karimatkami a chutí zažít něco neobvyklého. Rozloučili jsme se s rodiči a pustili se do dobrodružství na vlastní pěst. Čekalo nás totiž přespávání ve škole spojené s projektovým dnem, ve kterém hrála hlavní roli obyčejná brambora.

Večer jsme zahájili dlabáním dýní. Kdo se do dýňového tvoření pustit nechtěl, mohl se zapojit do přípravy bramborových loktuší, tradičního staročeského pokrmu z brambor. A protože po práci vyhládne, přišla na řadu druhá večeře. Na stolech nechyběly loktuše s povidly ani dobroty od maminek. Po krátké edukaci následovalo také malé korzo kolem švédských stolů – a to už bylo jasné, že hlady rozhodně neusneme!

Když už to vypadalo, že se konečně uložíme ke spánku, čekalo nás ještě jedno dobrodružství: stezka odvahy. Děti se vydaly za světýlky do temné noci kolem školy, aby si na konci vysloužily svítící náramek, který jim měl být průvodcem během noci. Po návratu všichni vyprávěli, jak byla stezka krátká a snadná. Několik odvážlivců se ale přiznalo, že se přece jen trochu báli, že na ně někdo bafne. Nebafal nikdo! Pak už přišla na řadu pohádka – mladší děti poslouchaly čtený příběh, starší si užily Fimfárum.

Spaní na netradičních místech s sebou přináší i netradičně málo spánku. Nejenže jsme šli spát později než obvykle, ale ráno jsme vstávali opravdu brzy. Čas do snídaně jsme si krátili deskovými hrami a nakonec nás čekala výborná snídaně, která nás připravila na další den.

A ten už patřil také našemu projektu Ze školky do školy, v němž spolupracujeme s Mateřskou školou Jarošov. Přijeli nás navštívit předškoláci a průvodci se jim stali žáci 1. a 2. ročníku. Společně plnili sportovní i kreativní úkoly, ve kterých měla hlavní slovo samozřejmě brambora.

Ani starší žáci nezůstali stranou. Nejprve připravili divadelní scénky s bramborovou tematikou a potom se pustili do pátrání po původu této důležité plodiny. Jejich badatelská cesta vedla až do Ameriky a k mořeplavci Kryštofu Kolumbovi. Společně jsme si připomněli, jak se po objevení Ameriky do Evropy dostávaly nové plodiny, například brambory, kukuřice, rajčata, arašídy nebo kakao, a jak postupně obohatily náš jídelníček.

Na závěr se i starší děti zapojily do sportovních soutěží s bramborou. Vyzkoušely si obratnost, vytrvalost, přesnost a především týmového ducha.

Bramboriáda nám ukázala, že i obyčejná brambora dokáže spojit generace, otevřít cestu do historie, podnítit tvořivost a proměnit školu v místo plné dobrodružství. A když se k tomu přidá společně strávená noc, nová přátelství a spolupráce s mateřskou školou, vznikne zážitek, na který se jen tak nezapomíná.

Ve školní družině jsme se pustili do výroby draků tak, jak se to dělávalo za starých časů. Děti pracovaly ve dvojicích a z obyčejných špejlí, provázku a papíru si vlastnoručně vyrobily létající draky. Nechyběly ani pořádné ocasy, které k nim neodmyslitelně patří.

O několik dní později jsme se společně se sportovním kroužkem vydali na louku za školou, abychom své výtvory vyzkoušeli. Vítr nám přál, a tak draci stoupali opravdu vysoko, až se skoro ztráceli v oblacích. Některým se létalo tak dobře, že jeden z nich dokonce uletěl! Byl to Pájův drak.

A teď pozor, přichází nejlepší část našeho příběhu. O několik dní později se ztracený drak znovu objevil u nás ve škole a vrátil se ke svému majiteli. Takový šťastný konec jsme si snad ani nemohli přát!

Drakiáda nám přinesla nejen radost z pohybu a pobytu venku, ale také zkušenost, že vlastníma rukama lze vytvořit něco, co létá. A Pájův drak nám navíc připomněl, že i obyčejný podzimní den může přinést neobyčejný příběh.